„Psychotesty“ v personalistice: milované i zatracované
V rámci Evropy existují přísné normy pro využívání psychologických testů pro potřeby personální práce, v ČR bohužel neexistuje zatím psychologická komora, a tak někdy je doopravdy těžké zjistit, kdo umí používat psychologické testy a kdo ne, které jsou kvalitní a které zase méně.
Psychologické testování se stalo výbornou pomůckou a podporou, na druhé straně ale také naší berličkou, výmluvou, konkrétním údajem, o který se lze s přesvědčením neomylnosti opřít. Psychologické testování v HR využíváme při náboru, při assessmentech a developmentech, i dalších aktivitách.
Nejvíce se doopravdy vyhledávají psychologické testy při náboru nových pracovníků, chceme-li vědět trochu více o osobnosti kandidáta, než jenom to, co se nám daří získat z rozhovoru. Chceme-li jít více do hloubky, abychom věděli, s čím můžeme počítat nejen na začátku nové práce, ale i v budoucnosti. Ale tady je také nejvíce podpůrnou „berličkou“, výmluvou, jasným argumentem pro „ne“.
Součástí výběru, pokud se rozhodneme k využití psychologického testování, by vždy mělo být použití kvalitních psychologických metod. Měl by s nimi pracovat erudovaný psycholog, který je dobře ovládá a má zkušenosti s využitím těchto metod v personální oblasti. Pokud tomu tak není, pak se psychologické testování dostává na jinou kolej.
V rámci našich zkušeností se setkáváme s několika přístupy k psychologickému testování.
Rychle, jednoduše a online
Zadání rychlého testu, který kandidát vyplní za 10–20 minut a pokud možno ještě v klidu domova, bez jakékoliv kontroly. Následně je vygenerovaná zpráva o několika stránkách. Určitě se dobře čte, ale odpovídá výsledek realitě? Navíc pokud s takovým testem pracujeme dlouho, zjišťujeme jednoduchost výstupů, opakování stále těch stejných výroků bez ohledu na souvislosti.
Tady se ptám – nepodceňujeme své osobní dovednosti a víru ve vlastní názor, že potřebujeme takto jednoduchou techniku? A není to opravdu velká degradace naší personalistické profese, snažit se jednoduše rozhodnout na základě sady otázek, na které odpovídá kandidát podle své vlastní, často i nezralé, sebereflexe?
Za nás – než toto, tak raději prosím nic.
Psychologii nevěřím
Jiným přístupem je: „Testy v žádném případě, je to šarlatánství a to, co mi řeknou, stejně neplatí a už vůbec ne v naší společnosti. Jsme jiní a potřebujeme jiné metody na lidi…“ Někdy výrazná racionalita, někdy neznalost dnešních metod v psychologii práce, někdy se na tomto názoru podílí špatná zkušenost.
Špatný výběr testů, nepřesné zadání toho, co chceme měřit, někdy i zaměření klinických psychologů, kteří používají metody nevhodné pro pracovní psychologii, toto vše bohužel může podněcovat tento přístup.
Psychologie „spasí vše“
Jiným extrémem je dlouhé psychologické vyšetřování, vyplňování rozsáhlých testů, znovu měření IQ u vysokoškolsky vzdělaných kandidátů, měření všeho bez jasně zadaných kritérií.
V tomto případě dostaneme velmi mnoho dat, mnoho informací, dlouhé reporty, ve kterých se ztrácí podstatná informace a které ve svých výrocích mohou jít i proti sobě. Ale i v těchto datech se může ztratit zdravý úsudek, posouzení v nadhledu, vnímání kontextu firemní kultury nebo specifik pozice.
A co trochu informovanosti a zdravý selský rozum?
Psychologické testy potřebují ke své interpretaci vždy odborného psychologa se zaměřením na konkrétní oblast praxe. Pro využití psychologických testů a jejich kvalit je důležitá dobrá interpretace, praxe s daným testem, mnoho hodin práce, ale hlavně posouzení výsledků testů se zkušeností psychologa. Neodmyslitelný je kvalitní, hloubkový rozhovor s hodnoceným a porovnání psychologického rozhovoru stestovým výsledkem.
Co chceme vědět, než se pro testy rozhodneme?
Ptejme se na:
- reliabilitu testů – to je spolehlivost, zda i příště bude daná charakteristika měřena se stejnou spolehlivostí;
- validitu testů – ta určuje, zda test měří to, co měřit má;
- normy pro českou populaci – vzorek by měl být alespoň 300 respondentů, nelze nás stále ještě porovnávat s celosvětovou populací;
- normy pro manažerskou populaci a populaci specialistů.
Pomoci vám může to, zda má psycholog Evropský certifikát z psychologie – EuroPsy, což je doklad o splnění standardů v profesi. Byl schválen členskými asociacemi Evropské federace psychologických asociací (EFPA).
Co certifikát nabízí?
Zaměstnavatelům slouží EuroPsy jako certifikovaný doklad o profesní způsobilosti psychologa v určité psychologické specializaci a také mu umožňuje porovnávat kvalifikaci v psychologii získanou v různých zemích.
Klientovi a široké veřejnosti nabízí ochranu před nekvalitními psychologickými službami. K tomu napomáhá Registr EuroPsy, v němž jsou vedeni držitelé certifikátu.